PHP -- Professional Home Pages

PHP (Professional Home Pages) je dalším skriptovacím jazykem, který se přímo začleňuje do textu HTML stránky. Jeho použití má několik předností. Předně je celý systém šířen bezplatně -- podobně jako např. operační systém Linux nebo server Apache. Druhá výhoda spočívá v podpoře více platforem. PHP je dodáváno v podobě zdrojových textů pro platformu Unix (včetně Linuxu) a jako binární soubor použitelný ve Windows 95 a NT. Aplikace tak můžeme vyvíjet třeba ve Windows a pak je zpřístupnit na výkonném unixovém serveru. Vidíme tedy velkou výhodu oproti ASP, které nás svazují s platformou Windows. I tady se však možná situace zlepší, protože se pracuje na produktu Chilli!ASP, který má být kompatibilní s ASP a má běžet i na Unixu.

Dnes aktuální verze PHP je 3.0. Předtím používaná verze 2.0 měla poněkud odlišný název PHP/FI, který byl dán historickým vývojem celého systému. PHP si můžeme stáhnout na adrese http://www.php.net/. K dispozici je i české zrcadlo s peeringem do NIXu na adrese http://www.php.cz/.

Instalace

Na PHP je zajímavé, že může být spouštěno několika způsoby. Nejlepší způsob je, když PHP spustíme jako modul serveru Apache. Tuto vlastnost můžeme použít pouze na Unixu. Na všech ostatních serverech může běžet PHP jako CGI-skript, který se postará o interpretaci příkazů na stránkách. Ve Windows máme možnost PHP provozovat jako ISAPI modul. ISAPI je standardní rozhraní pro spolupráci WWW serverů s různými dalšími aplikacemi. PHP proto může běžet i jako modul většiny serverů pracujících pod Windows.

My se teď podíváme, jak si podporu PHP přidat do instalace Apache z prvního dílu našeho seriálu. Pro instalaci si musíme stáhnout Windows distribuci PHP. Ta má podobu jednoho zip-souboru. Ten rozbalíme do nějakého adresáře -- např. e:\php3. Při rozbalení nám vznikne podadresář system. Jeho obsah musíme zkopírovat do systémového adresáře Windows (nejčastěji c:\windows nebo c:\winnt). Do tohoto adresáře přesuneme i souboru php3.ini. V souboru php3.ini musíme upravit obsah proměnných doc_root a user_dir tak, aby ukazovaly na kořenový adresář našeho Web-serveru resp. obsahovaly jméno adresáře vyhrazeného pro HTML dokumenty jednotlivých uživatelů. (Pozn. V době odevzdávání článku se na Internetu objevila nová distribuce PHP, kde všechny výše uvedené kroky provede instalační program.)

Nyní musíme ještě nastavit server Apache tak, aby na stránky obsahující PHP spustil příslušný interpret. Úpravy se budou týkat souboru srm.conf.

PHP v našem případě bude fungovat jako CGI-skript. Musíme tedy povolit provádění skriptů v adresáři, kde je nainstalováno PHP. Do konfiguračního souboru přidáme řádku

ScriptAlias /php3/ "e:/php3/"

AddType application/x-httpd-php3 .phtml

Action application/x-httpd-php3 /php3/php.exe

Kombinování PHP skriptů s HTML

Základy PHP

<? echo "Hello World!" ?>

<? 
   $pozdrav = "Ahoj Karle!";
   ...
   echo $pozdrav;
?>

Program můžeme podle potřeby větvit pomocí příkazu if. Jeho použití si ukážeme na funkční obdobě ukázky z minulého dílu seriálu. Vytvoříme stránku, která bude zdravit uživatele v závislosti na tom, zda je dopoledne či odpoledne:

<? if (date("A")=="AM"): ?>
Dobré ráno!
<? else: ?>
Dobré odpoledne!
<? endif ?>

Všimněme si ještě, že za podmínkou u if a za nepovinným else je potřeba psát dvojtečku. Kromě této syntaxe můžeme používat i syntaxi podmínek převzatou z jazyka C. V tomto případě je však přehlednější, když neprolínáme kód PHP s HTML:

<?  if (date("A")=="AM") {
        echo "Dobré ráno!";
    } else { 
        echo "Dobré odpoledne!";
    }
?>    

<? for($i=0; $i<=7; $i++): ?>
<P><FONT SIZE="<?echo $i?>">Ukázkový text</FONT>
<? endfor ?>

<?  $barvy = array(1=>"red", "green", "cyan", "yellow", 
                   "navy", "silver", "blue" ) ?>                 

<?  for ($i=1; $i<=7; $i++): ?>
<P><FONT SIZE="<?echo $i?>" COLOR="<?echo $barvy[$i]?>">
Pokusný text o velikosti <?echo $i?></FONT>
<?  endfor ?>

Do prohlížeče dorazí tento výsledný HTML kód:

<P><FONT SIZE="1" COLOR="red">
Pokusný text o velikosti 1</FONT>
<P><FONT SIZE="2" COLOR="green">
Pokusný text o velikosti 2</FONT>
<P><FONT SIZE="3" COLOR="cyan">
Pokusný text o velikosti 3</FONT>
<P><FONT SIZE="4" COLOR="yellow">
Pokusný text o velikosti 4</FONT>
<P><FONT SIZE="5" COLOR="navy">
Pokusný text o velikosti 5</FONT>
<P><FONT SIZE="6" COLOR="silver">
Pokusný text o velikosti 6</FONT>
<P><FONT SIZE="7" COLOR="blue">
Pokusný text o velikosti 7</FONT>

Obr. 1: Výsledek skriptu

PHP a formuláře

<FORM ACTION=obsluha.phtml METHOD=GET>
Jméno: <INPUT TYPE=TEXT NAME=jmeno><BR>
Věk: <INPUT TYPE=TEXT NAME=vek><BR>
<INPUT TYPE=SUBMIT VALUE="Odeslání formuláře">
</FORM>

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2//EN">
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Obsluha formuláře</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
<H1>Výsledek obsluhy formuláře</H1>
<?  echo $jmeno ?> je 
<?  if ($vek < 10):
        echo "pěknej mlíčnák";
    elseif ($vek < 20):
        echo "teenager";
    elseif ($vek < 60):
        echo "v nejlepších letech";
    elseif ($vek < 100):
        echo "je pravděpodobně prarodič";
    else:
        echo "je někde mezi stovkou a smrtí";
    endif
?>.
</BODY>
</HTML>

Užitečná aplikace

Vidíme, že v tabulce nám schází česká jména měsíců a dnů v týdnu. To však můžeme obejít. Pro dny v týdnu vytvoříme asociativní pole, které poslouží k převodu anglických zkratek dne na český název. Asociativní pole je pole, kde se jako index používá znakový řetězec. Pro měsíce můžeme vytvořit normální pole, protože funkce Date() vrací přímo pořadové číslo měsíce.

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2//EN">
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Zpravodajství</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
<H1 ALIGN=CENTER>Vítejte na našem zpravodajském serveru</H1>
<P ALIGN=CENTER>
<FONT SIZE=5 COLOR=RED>
<?
    $dny["Mon"] = "Pondělí";
    $dny["Tue"] = "Úterý";
    $dny["Wed"] = "Středa";
    $dny["Thu"] = "Čtvrtek"; 
    $dny["Fri"] = "Pátek"; 
    $dny["Sat"] = "Sobota";
    $dny["Sun"] = "Neděle";
                 
    $mesice = array(1=>"ledna", "února", "března",
                    "dubna", "května", "června",
                    "července", "srpna", "září",
                    "října", "listopadu", "prosince");
                    
    $dnes = $dny[Date("D")] . Date(" d. ") . 
            $mesice[(int)Date("m")] . Date(" Y - H:i:s");
    
    echo $dnes;
?>    
</FONT>
</BODY>
</HTML>

Protože funkce Date() vrací jako výsledek řetězec, musíme v případě převodu čísla měsíce na jméno přetypovat výsledek na číselnou hodnotu pomocí předřazení (int).

Ufffff! Máme mi to v srdci Evropy trápení. Pro angličtinu by stačil celý skript zkrátit na jeden příkaz echo Date("l F d, Y - H:i:s"). Pokochejme se však výsledkem našeho skriptu na obrázku 2.

Obr. 2: Skript s českým datem

Tím naši krátkou exkurzi do světa PHP pro dnešek ukončíme. Příště se podíváme na protokol HTTP, jehož základní znalost je nezbytná pro pochopení principů CGI-skriptů. K PHP se však ještě vrátíme a ukážeme si jeho další možnosti včetně spolupráce s databázemi.